a soumraku šla okolo karavana Izmaelských kupců. Juda bratrům navrhnul, aby Josefa prodali do otroctví. Zbavili se tak nenáviděného bratra, aniž jej museli zabít. A tak byl Josef prodán za dvacet stříbrných a Izmaelci ho odvlekli do Egypta. Bratři mezitím zabili kůzle a namočili Josefův šat v krvi. Pak jej ukázali Jákobovi, a ten v žalu roztrhl své roucho a plakal nad osudem Josefa mnoho dní. | ||
Když Izmaelci dorazili do Egypta, prodali Josefa jednomu z faraónových hodnostářů - Putífarovi, veliteli osobní stráže faraa. Josef u Putífara pilně pracoval a Putífar byl tak spokojen s jeho zdatností, že z něj udělal správce svého domu. Z Josefa se stal hezký mladík a pohled Putífarovy ženy na něm již dávno spočíval se zalíbením. Snažila se ze všech sil, aby ho svedla, ale Josef odolával. Jednou ho v zoufalství chytila za rukáv jeho šatu. | ||
Josef se jí však vysmeknul a nechal jí v rukou jen kus svého oděvu. Putifarka tento cár oblečení použila jako důkaz proti Josefovi. Tvrdila, že ji chtěl znásilnit, a že jen křikem se jí podařilo před Josefem zachránit. Putifar měl podle zákona nechat Josefa popravit, ale protože znal poctivost svého sluhy, nechal jej uvěznit do žalářní věže pro královské vězně. | ||
Jednou se stalo, že také farao nechal zavřít do věže dva své sluhy - pekaře a číšníka. V noci se jim oběma zdál zvláštní sen a ráno prosili Josefa, jestli by jim ho mohl vysvětlit. A Josef skutečně mohl, protože dostal od Boha zvláštní dar, takže dokázal objasnit různé sny a vize. Číšníkovi prozradil, že do tří dnů jej farao povolá zpět do práce. Pekaře měl ale do tří dnů potkat smutný osud. A stalo se přesně tak, jak Josef předpověděl. | ||
Minuly dva roky a Josef byl stále ve vězení. Jedné noci se zdál podivný sen samému vládci Egypta - faraovi. Nikdo z jeho čarodějů ani zaklínačů mu nebyl schopen ten sen vysvětlit. Tehdy si číšník vzpomněl na Josefa. Farao nechal Josefa okamžitě přivést z vězení a řekl mu obsah svého snu. |