Putifarův soud

1) Putifar: Vždy měl jsem tě rád,

má přání jsi plnil bez kazů a vad,

byls´ sluhou mým věrným...

leč pro tentokrát,

mám soudit tvou vinu a pád!

Mám soudit tvou vinu a pád!

Ref.) Musí se stát,

co zákony poručí.

Nechci tě dát

smrti do náručí,

zločin a hřích

se s tvou vírou neslučí,

vím a znám!

Já nevěřím,

co žena mi tlumočí,

však národ můj

se na tebe osočí.

Stydíš se snad

mi pohlédnout do očí,

ptám, se ptám?

2) Josef: Ač jsem ještě mlád,

mou nevinnou hlavu snad srazí dnes kat...

Já byl jsem ti věrný

leč pro tentokrát,

je důkazem viny můj šat.

Je důkazem můj prostý šat!

Ref.) Musí se stát,

co dobrý Bůh poručí.

Nesmím se bát,

vždyť jsem v jeho náruči.

Zrada a hřích

se s mou vírou neslučí,

přísahám!

Já mu věřím,

byť žena tvá útočí

a národ tvůj

se proti mě otočí.

Mohu teď čist

ti pohlédnout do očí,

nejsem sám!

3) Putifar: Ať žalářní věž

tvým domovem stane se zítra a věř,

že poctivým mužem i nadále jseš,

ač vítězí nad pravdou lež.

Ač vítězí hanebná lež!

Putifar+Josef: