Hádka

1) Juda: Hleďme bratři, kdo sem kráčí,

co má asi za lubem?

Simeon: Jen ho vidím, to mi stačí!

Bratři: Trpět ho tu nebudem!

 

Juda: Kdo si hraje s ohněm, určitě se spálí,

tak ať cítí žár i tenhle uličník!

Simeon: Zastánce tu nemá, otec zůstal v dáli,

dnes konečně nastal správný okamžik!

Ruben: Nechme toho, bratři,

vždyť je ještě malý.

Bratři: Krutý sen teď bude snít!

Ruben: To zamítám!

Juda: Můžeš jít!

Simeon: Můžeš jít!

Bratři: Můžeš jít!

 

Ref.) Josef: Bratrům nesu trochu jídla,

jak můj táta si přál,

cesty mé neubývá,

přesto musím jít dál.

Sbor: Bratrům nese trochu jídla,

jak náš táta si přál,

cesta mu neubývá,

on přesto spěchá dál.

 

2) Ruben: Nechte toho, jste moc přísní

pro pár snů a nesmyslů...

Jeho krev ať nepotřísní

žádný z vašich úmyslů!

 

Juda: Marně milost žádáš, slitování není,

nekonečný žár už srdce spaluje!

Izachar: Pomsta žádá oběť, tohle se nezmění.

Ruben: Žárlivost a vztek nad vámi panuje!

Nechte toho, bratři,

vždyť je ještě malý.

Bratři: Krutý sen teď bude snít!

Ruben: To zamítám!

Juda: Můžeš jít!

Simeon: Můžeš jít!

Bratři: Můžeš jít!

 

Ref.) Josef: Bratrům nesu trochu jídla,

jak můj táta si přál,

cesty mé neubývá,

přesto musím jít dál.

Sbor: Bratrům nese trochu jídla,

jak náš táta si přál,

cesta mu neubývá,

on přesto spěchá dál.

 

3) Izachar: Jenom slaboch se rád vzdává,

bouře hlas když burácí!

Simeon: Spravedlnost pěstí mává!

Ruben: Rozum se pak vytrácí...

 

Bratři: Kdo si hraje s ohněm, určitě se spálí,

tak ať cítí žár i tenhle uličník!

Zastánce tu nemá, otec zůstal v dáli,

dnes konečně nastal správný okamžik!

Ruben: Spravedlnost, bratři, není v rukou lidí!

Juda: Poslouchej, už nech to být!

Ruben: Já odcházím!

Izachar: Tak si běž!

Simeon: Můžeš jít!

Bratři: Můžeš jít!

 

Ref.) Josef: Bratrům nesu trochu jídla,

jak můj táta si přál,

cesty mé neubývá,

přesto musím jít dál.

Píská: Bratrům nesu trochu jídla, jak můj táta si přál, cesty mé neubývá přesto musím…(bratři se vrhnou na Josefa)