Hádka
1) Juda: Hleďme bratři, kdo sem kráčí,
co má asi za lubem?
Simeon: Jen ho vidím, to mi stačí!
Bratři: Trpět ho tu nebudem!
Juda: Kdo si hraje s ohněm, určitě se spálí,
tak ať cítí žár i tenhle uličník!
Simeon: Zastánce tu nemá, otec zůstal v dáli,
dnes konečně nastal správný okamžik!
Ruben: Nechme toho, bratři,
vždyť je ještě malý.
Bratři: Krutý sen teď bude snít!
Ruben: To zamítám!
Juda: Můžeš jít!
Simeon: Můžeš jít!
Bratři: Můžeš jít!
Ref.) Josef: Bratrům nesu trochu jídla,
jak můj táta si přál,
cesty mé neubývá,
přesto musím jít dál.
Sbor: Bratrům nese trochu jídla,
jak náš táta si přál,
cesta mu neubývá,
on přesto spěchá dál.
2) Ruben: Nechte toho, jste moc přísní
pro pár snů a nesmyslů...
Jeho krev ať nepotřísní
žádný z vašich úmyslů!
Juda: Marně milost žádáš, slitování není,
nekonečný žár už srdce spaluje!
Izachar: Pomsta žádá oběť, tohle se nezmění.
Ruben: Žárlivost a vztek nad vámi panuje!
Nechte toho, bratři,
vždyť je ještě malý.
Bratři: Krutý sen teď bude snít!
Ruben: To zamítám!
Juda: Můžeš jít!
Simeon: Můžeš jít!
Bratři: Můžeš jít!
Ref.) Josef: Bratrům nesu trochu jídla,
jak můj táta si přál,
cesty mé neubývá,
přesto musím jít dál.
Sbor: Bratrům nese trochu jídla,
jak náš táta si přál,
cesta mu neubývá,
on přesto spěchá dál.
3) Izachar: Jenom slaboch se rád vzdává,
bouře hlas když burácí!
Simeon: Spravedlnost pěstí mává!
Ruben: Rozum se pak vytrácí...
Bratři: Kdo si hraje s ohněm, určitě se spálí,
tak ať cítí žár i tenhle uličník!
Zastánce tu nemá, otec zůstal v dáli,
dnes konečně nastal správný okamžik!
Ruben: Spravedlnost, bratři, není v rukou lidí!
Juda: Poslouchej, už nech to být!
Ruben: Já odcházím!
Izachar: Tak si běž!
Simeon: Můžeš jít!
Bratři: Můžeš jít!
Ref.) Josef: Bratrům nesu trochu jídla,
jak můj táta si přál,
cesty mé neubývá,
přesto musím jít dál.
Píská: Bratrům nesu trochu jídla, jak můj táta si přál, cesty mé neubývá přesto musím…(bratři se vrhnou na Josefa)