Stavitele jednoho velmi složitého a náročného mostu postihlo neštěstí. Při nehodě na stavbě spadlo lešení a on i jeho syn byli těžce zraněni. Otec zanedlouho poté svým zraněním podlehl.

Všichni mysleli, že bude nutné projekt zastavit, protože Roeblingové byli jediní, kteří odvážným plánům na postavení mostu rozuměli.

I když se mladý Roebling nemohl pohybovat ani mluvit, jeho mysl zůstala stejně svěží jak před nehodou. Na nemocničním lůžku a poté i doma v péči své ženy vypracoval postupně dorozumívací metodu, pomocí které vyklepával manželce na hřbet ruky jednotlivá písmena. Mohl totiž pohybovat jedním prstem.

Díky této “komunikaci” mohl dokončit projekt. Celých třináct let “vyklepával” tento odvážný muž instrukce, podle kterých byl nakonec velkolepý Brooklynský most úspěšně dokončen.