Zbytečná pomsta

Na břehu moře žilo malé ptáče.

Jednoho dne se rozhodlo, že si postaví své vlastní hnízdo.

Dalo se tedy do práce.

Tu sebralo větvičku, jinde spadlé pírko a vše chystalo pečlivě

na hromádku zrovinka hned u vody.

Sotva však dokončilo sbírání, moře se pohnulo.

Hladina začala stoupat.

Voda se dostala až k hromádce a nezastavila se, ba naopak,

všechno zaplavila a odnesla pryč.

Ptáče se nesmírně rozzlobilo:

"Já se ti pomstím, moře! A to hned!"

Vyletělo nad moře, nabralo do zobáčku vodu a honem

s ní nad pevninu. Tam ji vylilo, vzalo zrnko písku

a šup s ním do moře.

Létalo sem a tam, pořád dokola, dokud se nesetmělo.

A příští den zas: Moře, pevnina, voda, písek.

Po několika dnech práce už bylo notně vyčerpané.

Posadilo se proto na břeh, aby si odpočalo a načerpalo síly

pro dokončení své pomsty.

Vtom se vedle něj posadil nějaký jiný pták a řekl:

"Pozoruji tě už pěknou chvíli a upřímně – je mi tě líto."

Ptáče se zarazilo.

"Chceš se pomstít, vím, ale zloba – to je špatný rádce.

I kdybys vynaložil veškeré své síly, nikdy moře nezničíš."

"Avšak," a neznámý pták se významně odmlčel,

"dáš-li se do práce s dobrými úmysly, budeš odměněn

i za to nejmenší úsilí."

A ptáče odletělo na pevninu, kde si záhy postavilo nádherné nové hnízdo.