Tvá otázka je příliš široká, abych mohl odpovědět podrobněji, potřeboval bych blíže specifikovat, co myslíš pod pojmem „chození“, případně co myslíš pod pojmem „sex“ (protože i tento termín je velice široký – od prvních doteků přes postupné poznávání partnerova těla až po samotný sex. styk). Proto snad odpovím aspoň krátce… Myslím si, že pokud s někým „nechodím“ a měl bych mít nějaký „důvěrnější sexuální poměr“, nevidím v tom nějaký hlubší význam. Důvěrnější sex. vztah je na místě, pokud jsem se s partnerem (partnerkou) poznal, seznámil hlouběji po emocionální, rozumové stránce… Což jsou hodiny, dny, týdny, měsíce,někdy roky vzájemného poznávání se a „hledání“ toho druhého… Pak může být další poznávání se po „tělesné“ rovině na místě a k obohacení zrajícího vztahu – ba přímo může být něčím úžasným, co dává jiskru a radost do dalšího poznávání se, která pak přirozeně může vyústit do celoživotního vztahu, celoživotního poznávání se v rámci manželství… Pokud ale mám bližší sex. vztah s někým, kdo mi není takto blízký, degraduji sám sebe na „věc“ , na objekt sex. použití, což ve svém důsledku ubližuje mě samotnému , mému kamarádovi (kamarádce), ve svých důsledcích ale i tomu, se kterým bych jednou chtěl takový hlubší vztah navázat. Prostě vztah není uzrálý na to, abychom šli dál – tzn. poznávali se i po tělesné stránce. A z nezralého ovoce většinou bolí jenom žaludek… Proto chce všechno svůj čas… A trpělivost – nejenom v otázkách sexu :o)
Vašek

Pred stoletimi povazovala cirkev, ktera byla u moci, za moralne zkazene a degradovane cokoliv co bylo spojeno se sexem. Sexu se meli manzele vyhybat vyjma povinnosti plozeni deti. Snadno pochopime, proc si lide mysleli, ze neni spravne tesit se z neceho tak pochybneho ve svaty den sobotni.
Dnes uz smysli podobne jen malo lidi. Sexualita je povazovana za nejvyssi formu lidske komunikace mezi muzem a zenou. Je to Bozi plan ke sdileni jednoty tela, ktery zavazuje manzele k vernemu spojeni. Toto chapani vnasi nove svetlo na onen stary zakaz.
Nekdy je poselstvi u Izaiase 58,13, ktere zapovida lidem prosazovani svych zalib, chapano tak, ze bychom se nemeli tesit z milovani (sexu) v sobotu. Kdyz vsak chceme tento text vykladat timto zpusobem, pak bychom v sobotu nemohli ani nic jist, nemohli bychom se tesit ze spolecenstvi vericich lidi, nemohli zpivat a nakonec ani chodit do shromazdeni (zvlaste pokud to delame radi).
Povestni teologove vysvetluji k tomuto versi, ze bychom v sobotu nemeli delat stejne aktivity jako behem vsednich dnu. (Meli bychom tedy sex v patek vecer nebo v sobotu posuzovat podle toho, nakolik je nas manzelsky sexualni zivot vsedni kazdodenni zalezitosti a nebo do jake miry je obema partnery povazovan za svatecni prilezitost, na kterou se oba tesi.)
V nekterych starovekych zidovskych spisech byli zide nabadani, aby zakoncili pripravu na sobotu hodinu pred zapadem slunce. Pote si v ramci pripravy na sobotu meli cist Piseň Salamounovu. V priprave na oslavu sobotniho dne meli obratit sve mysleni k pozemske lasce, aby se tak mohli tesit z Bozi lasky k Jeho neveste, ktera predstavuje spolecenstvi vericich.
Vezme-li si nase lidska laska za vzor milence z biblicke knihy Pisne pisni, existuje vubec vhodnejsi vyjadreni (nez intimni sblizeni manzelu)? Pri kazdem projevu zalibeni, odevzdani, a vdecne radostnosti, jake úzasne spojeni mezi Stvoritelem a jeho stvorenymi bytostmi!
Jsme-li vsak hnani sobeckym chticem pudu a touhou naplnit pouze sve vlastni potreby, pak je sex aktivitou, ktera nemuze prinest pozehnani ani v sobotu ani v kterykoliv jiny den.
Alberta Mazatova

"nedívej se na něj a zeptej se ho." Petr

Leni přemýšlím nad Tvým dotazem, jak jsi jej asi myslela. Možná by si to zasloužilo nějakou doplňující otázku… V „naší“ církvi je to s chozením asi tak, jako u každých moudrých, zodpovědných mladých lidí ( protože být „křesťanem“ není přece tělesná vada, ne ? ba snad právě naopak :o) ). Takže s „chozením“ je to tak, že po počátečních sympatiích, které by měli být oboustranné, po tom, co vznikne mezi dvěma mladými lidmi přátelství a důvěra, po nějakém čase dojde k tomu, že mohou jít „dál“… Jak se zpívá v jedné písni „nešlap nelámej, cosi ve mně teprv klíčit začíná, těch co všechno chtějí hned,je většina…“ Sám jsem něco podobného kdysi prožil a moc rádi na to s manželkou vzpomínáme… Postupem času přišlo vše ostatní – první chycení se za ruku, první políbení, objevování se navzájem ( ducha i těla), až jsme s e nakonec rozhodli pro společnou cestu… Myslím že takto vypadá ideál… I v našem vztahu to nebylo bez bolestí, zklamání apod. , ale nevzdali jsme to – a jsem za to dnes velice rád… Vždycky je potřeba mít na paměti ideál, k tomu nás vede i Pán Bůh… Odpověděl jsem na Tvou otázku?
srdečně Vašek Vondrášek

Viz odpověď v otázce Je masturbace hriechom?....

Ptas se na predmanzelsky sex. Alberta Mazatova odpovida na velmi podobnou otazku, jestli existuje text v Bibli, ktery zakazuje predmanzelsky sex. Je Buh opravdu proti tomu?

Alberta rika: „To je pravdepodobne nejcasteji pokladana otazka svobodnych lidi. Podivejme se tedy na ni, abychom zjistili, jestli Buh opravdu dal navod k sexualnimu chovani lidi, kteri neuzavreli manzelstvi.
V Genesis 2,24 mame prilezitost nahlednout hloubeji do prvniho manzelstvi v Edenu. Buh dal prvnimu paru preventivne urcity navod, ktery nebyl zamyslen k reseni problematicke situace, ale mel poskytnout meritko pro sexualni chovani v budoucnu.
Pote, co Buh privedl Adama k Eve, Adam rekl: “Toto je kost z mych kosti a maso z meho masa.” Uvozovka naznacuje konec Adamovi reci a Buh pokracuje: “Z tohoto duvodu muz opusti sveho otce i matku a spoji se se svou zenou a budou ti dva jedno telo.” Dokonce jeste nez vubec existoval nejaky otec ci matka, ktere meli dva mladi lide opustit, Buh chtel, aby tento novy manzelsky par chapal, ze jejich vztah byl vyclenen vyhradne pro ne. Pak meli zakouset manzelskou smlouvu, t.j. prilnout jeden k druhemu. Tato smlouva jim pripominala, ze tato dokonala jednota byla spojena se slibem vernosti. Teprve po tomto slibu vernosti prichazelo sjednoceni tela. V takove jednote necitili zadne odcizeni, zadne rozpaky ani stud. Meli stejne pocity jako kazdy novomanzelsky par; zkusenost sexualniho spojeni byla pro ne pozehnanim.
Ale vsimete si jeste jednou postupu, ktery Buh urcil hned na zacatku. Nejdrive kazdy opusti minulost, aby se stal soucasti odlisneho a jedinecneho vztahu. Potom tento par vzajemne prijima smlouvu a dava slib vernosti jeden druhemu, dokud je neoddeli smrt. A nakonec spolu oslavuji a prozivaji telesnou lasku, manzelskou rozkoz. Rada nad tim uvazuji tak, ze kazda zkusenost pohlavniho spojeni mezi manzeli by mela byt dalsi prilezitosti znovustvrzeni jejich slibu.
Kniha Pisen Salamounova vykresluje stejny postup. Kapitola 3,6-11 vykresluje svatebni procesi v den svatby. Svatebni obrad je nadherne vylicen. Az potom je Sunamitska divka oslovena jako Salamounova nevesta a pote zve sveho zenicha, aby “okusil ovoce jeji zahradky.” Doposud tato zahradka byla “uzamcena,” coz naznacuje panenstvi.
Casto maji svobodni lide pocit, ze sedme prikazani k nim nehovori, ponevadz nemaji v umyslu mit pomer s manzelem ci manzelkou nekoho jineho. Peclivi badatele Bible zjistili, ze sedme prikazani – “nesesmilnis” – je chapano ve smyslu mnohem sirsim nez je zapovezeni sexu s zenatym ci vdanou. Toto prikazani zahrnuje jakykoliv nezakonny sexualni styk—predmanzelsky, mimomanzelsky i exmanzelsky. Jeden teologicky slovnik to popisuje nasledovne: “Je to nepodminene zavrhnuti vsech neprirozenych a mimomanzelskych pohlavnich styku.”
Stejne tak nas nenechava ani Novy zakon na pochybach o sexualnim chovani svobodnych lidi. Kniha Skutky poznamenava, ze cirkevni snem venoval pozornost pomoci novym vericim z pohanu, aby si uvedomili svou zodpovednost. Jedna ze zminenych veci, ktere se meli vyvarovat, byla nemoralnost v oblasti sexuality a take nestrizlivost. Jedna se o stejne chovani, ktere bylo zapovezeno i ve Starem Zakonu. O cele teto zalezitosti lze cist ve Skutcich 15. kapitole.
Pavluv navod ke zkroceni telesnych zadosti navrhoval bud sebekontrolu—jak to praktikoval on—nebo ozenit se. Zjevne tam neexistovala neutralni puda, ktera umoznovala uspokojeni vne manzelstvi, ani racionalizace jako napriklad “jsme dostatecne zrali na to, abychom situaci zvladli,” nebo “Buh zna nase motivy, a neco, co se zda tak primerene, musi byt spravne pro nas vztah.“ Ne, Pavel rika velmi zretelne, ze sex je pouze pro manzele. V 1 Tesalonicenskym 4,3-5 podtrhuje tuto skutecnost slovy: “Nebot toto je vule Bozi, vase posveceni, abyste se zdrzovali necudnosti a kazdy z vas aby umel zit se svou vlastni zenou svate a s uctou, ne ve vasnive chtivosti jako pohane, kteri neznaji Boha.” Uzavira versem 7: “Vzdyt Buh nas nepovolal k necistote, nybrz k posveceni.” To zni docela jasne, nebo ne?
A nyni se na to podivejme z druhe stranky. Je to tedy spravne, zustat nedotcen(ou) pred manzelstvim jenom protoze Buh „to prikazal,“ a nebo to Buh prikazal jenom protoze vi, co je spravne (pravdive, primerene, rozumne, bezvadne, perfektni)? Buh vi, co je spravne nejen ze zakonickeho pohledu, ale take co je nejlepsi pro deti, ktere On tak dobre zna, at uz fyzicky, citove, intelektualne, ci duchovne. Ve sve moudrosti usiluje o ochranu sveho stvoreni, aby jej usetril zmateni, disorganizace a bolesti, ktera prichazi jako dusledek toho, kdyz jde clovek proti tomu, co je spravne. Ne vzdy ten dusledek prijde okamzite, jestli to nekomu nevadi. Ve skutecnosti, cim blize k sexualni zkusenosti, tim mene vidi obvykle dva milovnici tezkosti, ktere prinasi jejich chovani pred manzelstvim. Bozi moudrost vsak vidi za tydny, za leta, az do vecnosti. On chce pro nus vzdy jen to nejlepsi.

Ptas se na nazor na masturbaci. Pokousime se dat vice pohledu pro lepsi orientaci.

Jan:
Nejsi sam, kdo se pta. (Viz cast vysledku ankety, kterou Honza provedl mezi mladymi lidmi v nasi cirkvi pred 13 lety). Ke stazeni ji najdete v sekci Download. Na druhou cast tve otazky dava odpoved ve sve zaverecne seminarni praci: “Bible k tematu mlci. Nelze z Pisma vycist nejake argumenty ohledne masturbace, protoze nejsou. A argument mlceni jiste uzname jako nedostatecny. I presto jsem presvedcen, ze biblicke principy nam mohou byt voditkem v kazdem bode naseho zivota…”

Daniela:
Myslim si, ze masturbace neni idealni. Ale hrichem bych to nenazyvala. Domnivam se, ze to ovlivnuje lidskou dusi a ducha. Pripada mi, ze ukajeni sama sebe v sobe skryva urcity druh sobectvi. Kdyby Pan Buh chtel abychom masturbovali, nedaval by nam partnery.

Petr:
Myslim si, ze z idealniho hlediska to hrich je, tzn. ze kdyby nebyl hrich na teto zemi, lide by ani nemeli potrebu masturbovat. (Odtud take i pocit viny, viz Honzova anketa...)
Masturbace muze byt jednim z navykovych zpusobu „odmenovani se.“ Co to znamena? No, jinymi formami „odmenovani se“ mohou byt napr. navykove odmenovani se prostrednictvim hrani pocitacovych her, soustavnymi hovory na tema „muj pracovni uspech“ nebo „muj prijem,“ ale i navykle delani si radosti nakupem, atd... Tyto navykove „odmeny“ jsou nahrazkou vyvazujici absenci hlubsi odmeny, napriklad laskyplneho vztahu Boha k cloveku, ale i cloveka k cloveku.
Masturbace muze byt nekdy zpusob, jakym zabranit nasi mysli, aby „bloumala.“ Myslim tim to, ze kdyz masturbace uvolni „biologicke“ napeti v nasi mysli, ktere vzniklo bud vedomymi nebo i podvedomymi podnety v nasem mozku, a tak vede k „vycisteni“ nasi mysli (zridkakdy:-), pak to muze byt nouzovym resenim, ktere je prijatelnejsi, nez kdyz necham napeti rust a vystavim se pokusenim, ktere mohou mit mnohem horsi dopad.
Problem s masturbaci vidim ten, ze je jakousi branou k rostouci konzumaci sexualnich podnetu, ktere nam nase spolecnost tak hojne nabizi. Jinymi slovy, masturbace, ktera v nasi mysli probouzi rostouci a stupnujici se vasne (vetsinou:-), je nezdrava a zavadi nas do slepe ulicky. Priklad: stupen a. predstava svlekani zen, ktere potkame; stupen b. vyhledavani erotickeho materialu na bezne dostupnych mistech; stupen c. prohlizeni pornografie v soukromi; d. vyhledavani pornografie na internetu; e. shlizeni pornofilmu; f. touha po „vyspani se s nekym“; g. vice; h. jeste vice; i. ???) Takova masturbace je skodlivym navykem (hrichem). Lze to jednoznacne odvodit i z vyroku Jezise: „Slyseli jste, ze bylo receno: ‚Nescizolozis‘ [nevyspis se s nekym, s kym nejsi spojen hlubokym a trvalym svazkem, kteremu rikame manzelstvi]. Ja vsak vam pravim, ze kazdy, kdo hledi na chtive, jiz s ni scizolozil ve svem srdci.“ (Matous 5,27.28)
Dobrou zpravou pro hrisniky jakehokoliv stupne je, ze kdyz pujdou za Jezisem, neodmitne je (Jan 6,37). Naopak, kvuli nim prisel. (Luk 19,7.10) Chce byt lekarem jejich bolesti. (Mat 9,12.13) Jeho laska je tou nejlepsi odmenou, ktera dokaze zbavit napeti, a ktera dokaze osvobodit z nezdravych pout.

Alberta:
„Byla bych rada, kdybychom se na tento problem divali vyvazene. Ukazme nasim detem ideal, ale kdyz se odchyli od Boziho zameru se sexualitou, Buh zustava stejne tak milujici, chapajicim Bohem, jako kdyz sobota pro nas neni rozkosi, nase usta jsou naplnena lsti nebo kdyz nejsme laskavi ke svym nejblizsim.“