Orgasmus, jak jiste vite, je fyzicka reakce, kterou vyvolal fyzicky nebo emocionalni podnet. Tedy divka potrebuje mit svou mysl naladenou, aby mohl nastat orgasmus.

Pokud nekdo jeste nikdy nemel orgasmus, muze se “naucit” ho mit, ale je treba probrat nekolik otazek. Jestlize neexistuje zadny telesny duvod k sexualni dysfunkci, mohou byt prozkoumany dalsi faktory. Napriklad, nahled na sex, mozna historie sexualniho zneuziti, zabrany strachu, pochybnost sama ze sebe. Nekteri lide jsou natolik mimo v oblasti sexu, ze nevi jak ho lze podnitit ani jaky pocit by to melo vyvolat.

Nekdo, kdo mal orgasmus v minulosti, ale ted uz ho nemuze mit, pravdepodobne proziva nejake citove/psychologicke problemy. Napriklad – problemy ve vztahu, vycitky, hanba, atd.

Nektere zeny potrebuji k orgasmu prvky jako citove spojeni, blizkost, bezpeci atp. ve vztahu aby se citili pripraveni prijit do bodu orgasmu. V pripade takovych zen orgasmus nenastane, dokud nejsou tato kriteria splnena. Samozrejme, telo muze reagovat ciste fyzicky, ale aby nastal plny zazitek propojeni s milovanou osobou, tyto ostatni veci hraji roli take.

Lze se orgasmus naucit? Ano, existuji knihy, kazety, cviceni, ktere mohou manzele delat at spolecne nebo oddelene, to vse muze pomoci.

Stanley

Položila jsi mi nesnadnou otázku. Círekev v době, kdy bylo "živé" téma homosexuality jako takové, vyjádřila oficiální postoj k tomuto problému. Na rozdíl od jiných církví a různých teologů, kteří homosexuálům vycházejí vstříc a nejen nevyjadřují biblickou pravdu, ale tolerují až schvaují jejich praktiky, CASD vyjádřila velmi jasný postoj. Neodsuzujeme homosexuální tendenci, "náklonnost", ale odmítáme praktikování homosexuality, což Bible považuje za ohavnost.

I když církev nevyjádřila explicitní názor na adopci dětí homosexuálními páry, její postoj bude vycházet z odmítavého postoje k homosexuální praxi. Pokud církev na základě biblických důvodů odmítá praktikování homosexuality, znamená to tedy i to, že CASD odmítá homosexuální partnerství a sňatky. A logicky pak nesouhlasí s adopcí dětí do takovýchto vztahů. K tomuto postoji církev vede několik důvodů:

a) Již uvedené biblické důvody odmítající praktikování homosexuality (které je, samozřejmě, základem jakéhokoli homosexuálního "partnerského vztahu" nebo "manželství", "rodiny"). Kromě problému odmítání homosexuality Bible vždy když hovoří o dětech a o jejich výchově, hovoří o rodičích obojího pohlaví - o ženě a o muži. Nikde nepřipouští, že by byla pro výchovu dětí zdravá konstelace muž-muž nebo žena-žena.

b) Psychologické důvody. Vývojová psychologie (studující problém deprivanství) prokázala, že každé dítě (obojího pohlaví) ke svému zdárnému vývoji v jednotlivých etapách života NEZBYTNĚ POTŘEBUJE rodiče obojího pohlaví. Pokud je nemá, velmi častokrát dochází k emocionálním poruchám, problémům dozrání sebepojetí, identity a zvlášť pohlavní identity. Každé dítě (děvčátko stejně jako chlapec) zhruba do věku 5 let potřebuje maminku (která mu zprostředkovává kromě základních lidských potřeb (předávaných kojením a mazlením) emocionální zázemí a vědomí bezpečí. Od 5 asi do 10-12 let (do prepubertálního věku) potřebují chlapci více maminku a děvčátka zase tatínka (tyto vztahy s opačným pohlavím napomáhají zdravému vývojí vlastní sexuální identity. Právě skutečnost, že tolik dětí vyrůstá s jedním rodičem je možná jednou z významných příčin homosexuálních problémů mladých lidí! Od 12 let do dospělosti zase naopak děvčata potřebují kontakt s matkou a chlapci zase s otcem. V tomto období se jednak utvrzuje pohlavní identita, ale děti se od rodičů svého pohlaví identifikují s rolemi: děvčata od matky přjímají model role ženy a matky a chlapci od otce model role muže a manžela. To znamená, že v homosexuálních rodinách tyto vývojové faktory naprosto chybí a i když takto vychovaní mladí lidé fyzicky dospějí, v jejich osobnostní struktuře budou chybět některé velmi důležité prvky! Ty nedokáže nahradit "homosexuální muž" nebo "homosexuální žena". Je smutné, že mnohé argumenty homosexuálové neslyší a navíc, ještě nebyla vychována ani jedna generace dětí v homosexuálních "rodinách", aby bylo možno "sčítat škody" a hovořit o navždy "zmrzačených lidských bytostech". Pokud jako adventisté věříme ve stvoření, v Boží program rozdělení lidí na muže a ženy s jejich přednostmi a odlišnostmi, které se vzájemně doplňují, musíme odmítnout myšlenku homosexuální adopce a výchovy (aniž bychom se dotýkali lidí, kteří v takových svazcích žijí).

Je to stejné jako kdybychom diskutovali o tom, jestli pasívní kouření škodí dětem, které vyrůstají v rodině silných kuřáků. Nebo jestli škodí prostředí drog a pod. I kdyby se podařilo některému homosexuálnímu páru vychovat jedinečné heterosexuální děti, není to důkaz neškodlivosti tohoto prostředí. I já znám kuřáky, kteří se dožili sta let. Ale většina jich zemře daleko dříve.

c) Důvody vycházející ze "zdravého rozumu a morálky". I když velká část lidí ve světě odmítá náboženské mravní normy, v eticko-kulturním povědomí lidstva je zakódováno, že homosexualita je něčím nepřirozeným.

d) Důvody fyziologické. Pouze v heterosexuálním vztahu se rodí děti, Homosexuálvé "parazitují" na heterosexuálech. Sami se narodili z heterosexuálního vztahu a byli v něm vychováváni, ale chtějí tento přirozený běh změnit a vychovávat děti, které z jejich svazku nepošly.

I když bych mohl ještě chvíli meditovat nad odpovědí, myslím, že to podstatné jsem i napsal. Neodsuzujeme ty, kdo se domnívají, že mají homosexuální orientaci. Odmítáme však jejich nepřirozené a hříšné praktiky. A i v tomto případě je to záležitost rozhodnutí dvou dospělých jedinců, kteří jsou svéprávní a nesou si odpovědnost za své rozhodnutí. Děti však nejsou ještě zralé a odpovědné bytosti. Proto by nemelo být rozhodováno o nich lidmi, kteří pro svoji odlišnost a touhu po jejím uspokojování ztratili určitou míru soudnosti. Děti by se neměly stát náhražkou ani domácím mazlíčkem ani hračkou. Jsou to lidé a je třeba zajistit jejich zdravý osobnostní vývoj. Pokud se budou děti osvojovat do těchto "svazků", jednou možná národy "zapláčou nad výdělkem". Bible před tím varuje.

Tolik moje odpověď. Buďme při řešení citliví, laskaví, neodsuzujme druhé, ale dokažme odvážně říci jasný postoj, i kdyby se zásadně lišil od většinového názoru. I kdybychom měli zůstat sami.



Josef Hrdinka



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Překlad anglického textu Stanovisko CASD k homosexualitě.

Církev adventistů uznává, že v Božím pohledu má každý člověk zvláštní cenu, a proto se snažíme sloužit všem mužům a ženám v Ježíšově duchu. Věříme také, že díky Boží milosti a povzbuzování ze strany společenství věřících může jednotlivec žít v souladu s principy Božího slova.

Adventisté sedmého dne věří, že sexuální intimita patří výlučně do vztahu muže a ženy. Tak to bylo ustanoveno Bohem při stvoření. Písmo prohlašuje: "Proto muž opustí svého otce a matku a připojí se ke své ženě, a budou ti dva jedno tělo." (Gen 2,24) Celé Písmo potvrzuje tento heterosexuální vztah. Bible nedává žádné dovolení pro homosexuální aktivity nebo vztahy. Sexuální vztahy mimo rámec heterosexuálního manželství jsou zakázány (Lev 20,7-21; Řím 1,24-27; 1 Kor 6,9-11). Ježíš Kristus potvrdil záměr stvoření: Odpověděl jim: "Nečetli jste, že Stvořitel od počátku `muže a ženu učinil je´? A řekl: `Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo´; takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!" (Mat 19,4-6). Z těchto důvodů jsou adventisté proti homosexuálním praktikám a vztahům.

Adventisté sedmého dne se snaží řídit nařízeními a příkladem Ježíše Krista. On potvrdil důstojnost všech lidských bytostí a ve svém soucitu vyšel vstříc jednotlivcům a rodinám, kteří trpí důsledky hříchu. Svojí službou pečoval a svými slovy potěšoval zápasící lidi, a i když miloval hříšníky, svým učením odmítal jejich hříšný způsob života.

Anglický text:

The Seventh-day Adventist Church recognizes that every human being is valuable in the sight of God, and we seek to minister to all men and women in the spirit of Jesus. We also believe that by God's grace and through the encouragement of the community of faith, an individual may live in harmony with the principles of God's Word.

Seventh-day Adventists believe that sexual intimacy belongs only within the marital relationship of a man and a woman. This was the design established by God at creation. The Scriptures declare: "For this reason a man will leave his father and mother and be united to his wife, and they will become one flesh" (Gen. 2:24, NIV). Throughout Scripture this heterosexual pattern is affirmed. The Bible makes no accommodation for homosexual activity or relationships. Sexual acts outside the circle of a heterosexual marriage are forbidden (Lev. 20:7-21; Rom. 1:24-27; 1 Cor. 6:9-11). Jesus Christ reaffirmed the divine creation intent: "'Haven't you read,' he replied, 'that at the beginning the Creator "made them male and female," and said, "For this reason a man will leave his father and mother and be united to his wife, and the two will become one flesh?" So they are no longer two, but one'" (Matt. 19:4-6, NIV). For these reasons Adventists are opposed to homosexual practices and relationships.

Seventh-day Adventists endeavor to follow the instruction and example of Jesus. He affirmed the dignity of all human beings and reached out compassionately to persons and families suffering the consequences of sin. He offered caring ministry and words of solace to struggling people, while differentiating His love for sinners from His clear teaching about sinful practices.

Karle,
Zda se, ze tady jde o nekolik veci najednou.
Za prve jde o fakt, ze tva holka mela “uz ctyri kluky.” Pokud to znamena, ze jako teenager kamaradila se ctyrmi kluky, pak na tom neni treba hledat nic zavadneho. Pokud vsak v minulosti mela milostny vztah uz se ctyrmi partnery, to je jina otazka. Premyslej o tom, co to pro tebe znamena.
Za druhe – otazka nevernosti. Dala tva holka kopacky kazdemu z onech 4 predchozich kluku jenom proto, aby mohla byt s tim dalsim? Nebo ten vztah zanikl prirozene? Je to dulezite z toho duvodu, ze chovani v minulosti ma svym zpusobem vliv na chovani v budoucnu.
Za treti – “hodne provokuje kluky.” Znamena to, ze s nimi nevinne flirtuje a nebo je dotirava a vyzyva je? Je zde cela skala veci, ktere to muze znamenat.
Za ctvrte – otazka zarlivosti. Tva holka muze byt zamindrakovana a chce ujistit o sve vyjimecnosti. Tva zarlivost je jednim ze zpusobu, jak lze tuto potrebu naplnit. Mas jeste jine zpusoby, jak ji ukazat, ze je pro tebe vyjimecna - at uz ve vztahu k ostatnim klukum nebo nezavisle na nich?
Na zaver: vzhledem k priznakum, ktere popisujes, je mozne, ze tva divka byla v minulosti sexualne znasilnena a nebyla patricne psychicky osetrena. Pokud se skutecne jedna o takovy pripad, pak je treba si uvedomit, ze nez se bude moci rozvinout jakoukoliv opravdovou intimnost (priblizeni se), tva divka se bude potrebovat vyporadat se svou minulosti za odborne pomoci.

Opet se jedna o otazku, ktera obsahuje vic aspektu. Nevim presne, co se skryva za slovem “stereotyp” Mysli se tim, ze manzelstvi je “prazdne,” postrada smysl, je nudne? Jestlize se jedna o tento problem, pak ma odpoved je ANO – rozhodne manzele mohou zit stastne a byt si verni az do smrti. Jsou stastni kazdou minutu kazdy den? Ne. Nemyslim si, ze v tomto pozemskem zivote je soustavna extaze mozna, at uz vne manzelstvi nebo uvnitr. Rozkos vseobecne je vic vzrusujici nez laska. Laska je hlubsi a trvalejsi. Rozkos existuje na vrchu hor, laska se osvedcuje v udolich. Laska je dlouhodoba a nakonec naplnuje. Rozkos je prchava a spotrebuje vic “paliva” ke svemu preziti. Kamaradka, o kterou mas starost, rika, ze zije mnohem lepe a svobodneji s volnou moralkou. Bereme-li v uvahu charakteristiku lasky a rozkose – pak jeji vypoved dava smysl. Jediny mne znamy zpusob jak ji pomoc je byt neochvejnou kamaradkou a projevit ji bezpodminecnou lasku. Budu jeji kamaradka, at uz se bude rozhodovat dobre nebo spatne. Budu mit o ni zajem, bude-li delat veci dobre nebo spatne. Budu ji k dispozici, abych ji mohla ukazat, o cem krestanskvi (laska vers. rozkos) doopravdy je. Renee

Tvá otázka je příliš široká, abych mohl odpovědět podrobněji, potřeboval bych blíže specifikovat, co myslíš pod pojmem „chození“, případně co myslíš pod pojmem „sex“ (protože i tento termín je velice široký – od prvních doteků přes postupné poznávání partnerova těla až po samotný sex. styk). Proto snad odpovím aspoň krátce… Myslím si, že pokud s někým „nechodím“ a měl bych mít nějaký „důvěrnější sexuální poměr“, nevidím v tom nějaký hlubší význam. Důvěrnější sex. vztah je na místě, pokud jsem se s partnerem (partnerkou) poznal, seznámil hlouběji po emocionální, rozumové stránce… Což jsou hodiny, dny, týdny, měsíce,někdy roky vzájemného poznávání se a „hledání“ toho druhého… Pak může být další poznávání se po „tělesné“ rovině na místě a k obohacení zrajícího vztahu – ba přímo může být něčím úžasným, co dává jiskru a radost do dalšího poznávání se, která pak přirozeně může vyústit do celoživotního vztahu, celoživotního poznávání se v rámci manželství… Pokud ale mám bližší sex. vztah s někým, kdo mi není takto blízký, degraduji sám sebe na „věc“ , na objekt sex. použití, což ve svém důsledku ubližuje mě samotnému , mému kamarádovi (kamarádce), ve svých důsledcích ale i tomu, se kterým bych jednou chtěl takový hlubší vztah navázat. Prostě vztah není uzrálý na to, abychom šli dál – tzn. poznávali se i po tělesné stránce. A z nezralého ovoce většinou bolí jenom žaludek… Proto chce všechno svůj čas… A trpělivost – nejenom v otázkách sexu :o)
Vašek

Pred stoletimi povazovala cirkev, ktera byla u moci, za moralne zkazene a degradovane cokoliv co bylo spojeno se sexem. Sexu se meli manzele vyhybat vyjma povinnosti plozeni deti. Snadno pochopime, proc si lide mysleli, ze neni spravne tesit se z neceho tak pochybneho ve svaty den sobotni.
Dnes uz smysli podobne jen malo lidi. Sexualita je povazovana za nejvyssi formu lidske komunikace mezi muzem a zenou. Je to Bozi plan ke sdileni jednoty tela, ktery zavazuje manzele k vernemu spojeni. Toto chapani vnasi nove svetlo na onen stary zakaz.
Nekdy je poselstvi u Izaiase 58,13, ktere zapovida lidem prosazovani svych zalib, chapano tak, ze bychom se nemeli tesit z milovani (sexu) v sobotu. Kdyz vsak chceme tento text vykladat timto zpusobem, pak bychom v sobotu nemohli ani nic jist, nemohli bychom se tesit ze spolecenstvi vericich lidi, nemohli zpivat a nakonec ani chodit do shromazdeni (zvlaste pokud to delame radi).
Povestni teologove vysvetluji k tomuto versi, ze bychom v sobotu nemeli delat stejne aktivity jako behem vsednich dnu. (Meli bychom tedy sex v patek vecer nebo v sobotu posuzovat podle toho, nakolik je nas manzelsky sexualni zivot vsedni kazdodenni zalezitosti a nebo do jake miry je obema partnery povazovan za svatecni prilezitost, na kterou se oba tesi.)
V nekterych starovekych zidovskych spisech byli zide nabadani, aby zakoncili pripravu na sobotu hodinu pred zapadem slunce. Pote si v ramci pripravy na sobotu meli cist Piseň Salamounovu. V priprave na oslavu sobotniho dne meli obratit sve mysleni k pozemske lasce, aby se tak mohli tesit z Bozi lasky k Jeho neveste, ktera predstavuje spolecenstvi vericich.
Vezme-li si nase lidska laska za vzor milence z biblicke knihy Pisne pisni, existuje vubec vhodnejsi vyjadreni (nez intimni sblizeni manzelu)? Pri kazdem projevu zalibeni, odevzdani, a vdecne radostnosti, jake úzasne spojeni mezi Stvoritelem a jeho stvorenymi bytostmi!
Jsme-li vsak hnani sobeckym chticem pudu a touhou naplnit pouze sve vlastni potreby, pak je sex aktivitou, ktera nemuze prinest pozehnani ani v sobotu ani v kterykoliv jiny den.
Alberta Mazatova

"nedívej se na něj a zeptej se ho." Petr

Leni přemýšlím nad Tvým dotazem, jak jsi jej asi myslela. Možná by si to zasloužilo nějakou doplňující otázku… V „naší“ církvi je to s chozením asi tak, jako u každých moudrých, zodpovědných mladých lidí ( protože být „křesťanem“ není přece tělesná vada, ne ? ba snad právě naopak :o) ). Takže s „chozením“ je to tak, že po počátečních sympatiích, které by měli být oboustranné, po tom, co vznikne mezi dvěma mladými lidmi přátelství a důvěra, po nějakém čase dojde k tomu, že mohou jít „dál“… Jak se zpívá v jedné písni „nešlap nelámej, cosi ve mně teprv klíčit začíná, těch co všechno chtějí hned,je většina…“ Sám jsem něco podobného kdysi prožil a moc rádi na to s manželkou vzpomínáme… Postupem času přišlo vše ostatní – první chycení se za ruku, první políbení, objevování se navzájem ( ducha i těla), až jsme s e nakonec rozhodli pro společnou cestu… Myslím že takto vypadá ideál… I v našem vztahu to nebylo bez bolestí, zklamání apod. , ale nevzdali jsme to – a jsem za to dnes velice rád… Vždycky je potřeba mít na paměti ideál, k tomu nás vede i Pán Bůh… Odpověděl jsem na Tvou otázku?
srdečně Vašek Vondrášek

Viz odpověď v otázce Je masturbace hriechom?....

Ptas se na predmanzelsky sex. Alberta Mazatova odpovida na velmi podobnou otazku, jestli existuje text v Bibli, ktery zakazuje predmanzelsky sex. Je Buh opravdu proti tomu?

Alberta rika: „To je pravdepodobne nejcasteji pokladana otazka svobodnych lidi. Podivejme se tedy na ni, abychom zjistili, jestli Buh opravdu dal navod k sexualnimu chovani lidi, kteri neuzavreli manzelstvi.
V Genesis 2,24 mame prilezitost nahlednout hloubeji do prvniho manzelstvi v Edenu. Buh dal prvnimu paru preventivne urcity navod, ktery nebyl zamyslen k reseni problematicke situace, ale mel poskytnout meritko pro sexualni chovani v budoucnu.
Pote, co Buh privedl Adama k Eve, Adam rekl: “Toto je kost z mych kosti a maso z meho masa.” Uvozovka naznacuje konec Adamovi reci a Buh pokracuje: “Z tohoto duvodu muz opusti sveho otce i matku a spoji se se svou zenou a budou ti dva jedno telo.” Dokonce jeste nez vubec existoval nejaky otec ci matka, ktere meli dva mladi lide opustit, Buh chtel, aby tento novy manzelsky par chapal, ze jejich vztah byl vyclenen vyhradne pro ne. Pak meli zakouset manzelskou smlouvu, t.j. prilnout jeden k druhemu. Tato smlouva jim pripominala, ze tato dokonala jednota byla spojena se slibem vernosti. Teprve po tomto slibu vernosti prichazelo sjednoceni tela. V takove jednote necitili zadne odcizeni, zadne rozpaky ani stud. Meli stejne pocity jako kazdy novomanzelsky par; zkusenost sexualniho spojeni byla pro ne pozehnanim.
Ale vsimete si jeste jednou postupu, ktery Buh urcil hned na zacatku. Nejdrive kazdy opusti minulost, aby se stal soucasti odlisneho a jedinecneho vztahu. Potom tento par vzajemne prijima smlouvu a dava slib vernosti jeden druhemu, dokud je neoddeli smrt. A nakonec spolu oslavuji a prozivaji telesnou lasku, manzelskou rozkoz. Rada nad tim uvazuji tak, ze kazda zkusenost pohlavniho spojeni mezi manzeli by mela byt dalsi prilezitosti znovustvrzeni jejich slibu.
Kniha Pisen Salamounova vykresluje stejny postup. Kapitola 3,6-11 vykresluje svatebni procesi v den svatby. Svatebni obrad je nadherne vylicen. Az potom je Sunamitska divka oslovena jako Salamounova nevesta a pote zve sveho zenicha, aby “okusil ovoce jeji zahradky.” Doposud tato zahradka byla “uzamcena,” coz naznacuje panenstvi.
Casto maji svobodni lide pocit, ze sedme prikazani k nim nehovori, ponevadz nemaji v umyslu mit pomer s manzelem ci manzelkou nekoho jineho. Peclivi badatele Bible zjistili, ze sedme prikazani – “nesesmilnis” – je chapano ve smyslu mnohem sirsim nez je zapovezeni sexu s zenatym ci vdanou. Toto prikazani zahrnuje jakykoliv nezakonny sexualni styk—predmanzelsky, mimomanzelsky i exmanzelsky. Jeden teologicky slovnik to popisuje nasledovne: “Je to nepodminene zavrhnuti vsech neprirozenych a mimomanzelskych pohlavnich styku.”
Stejne tak nas nenechava ani Novy zakon na pochybach o sexualnim chovani svobodnych lidi. Kniha Skutky poznamenava, ze cirkevni snem venoval pozornost pomoci novym vericim z pohanu, aby si uvedomili svou zodpovednost. Jedna ze zminenych veci, ktere se meli vyvarovat, byla nemoralnost v oblasti sexuality a take nestrizlivost. Jedna se o stejne chovani, ktere bylo zapovezeno i ve Starem Zakonu. O cele teto zalezitosti lze cist ve Skutcich 15. kapitole.
Pavluv navod ke zkroceni telesnych zadosti navrhoval bud sebekontrolu—jak to praktikoval on—nebo ozenit se. Zjevne tam neexistovala neutralni puda, ktera umoznovala uspokojeni vne manzelstvi, ani racionalizace jako napriklad “jsme dostatecne zrali na to, abychom situaci zvladli,” nebo “Buh zna nase motivy, a neco, co se zda tak primerene, musi byt spravne pro nas vztah.“ Ne, Pavel rika velmi zretelne, ze sex je pouze pro manzele. V 1 Tesalonicenskym 4,3-5 podtrhuje tuto skutecnost slovy: “Nebot toto je vule Bozi, vase posveceni, abyste se zdrzovali necudnosti a kazdy z vas aby umel zit se svou vlastni zenou svate a s uctou, ne ve vasnive chtivosti jako pohane, kteri neznaji Boha.” Uzavira versem 7: “Vzdyt Buh nas nepovolal k necistote, nybrz k posveceni.” To zni docela jasne, nebo ne?
A nyni se na to podivejme z druhe stranky. Je to tedy spravne, zustat nedotcen(ou) pred manzelstvim jenom protoze Buh „to prikazal,“ a nebo to Buh prikazal jenom protoze vi, co je spravne (pravdive, primerene, rozumne, bezvadne, perfektni)? Buh vi, co je spravne nejen ze zakonickeho pohledu, ale take co je nejlepsi pro deti, ktere On tak dobre zna, at uz fyzicky, citove, intelektualne, ci duchovne. Ve sve moudrosti usiluje o ochranu sveho stvoreni, aby jej usetril zmateni, disorganizace a bolesti, ktera prichazi jako dusledek toho, kdyz jde clovek proti tomu, co je spravne. Ne vzdy ten dusledek prijde okamzite, jestli to nekomu nevadi. Ve skutecnosti, cim blize k sexualni zkusenosti, tim mene vidi obvykle dva milovnici tezkosti, ktere prinasi jejich chovani pred manzelstvim. Bozi moudrost vsak vidi za tydny, za leta, az do vecnosti. On chce pro nus vzdy jen to nejlepsi.